K tomu, abychom začali ovlivňovat to, co děláme a neděláme, je nutné, abychom si uvědomili, co děláme. Vezměte si například takové pití kávy. Ráno vstanete, možná do sebe dáte sklenici vody, snídani a pak si uděláte kafe. Potřebujete ho? Jak jste se dnes vyspali? Není to jen zvyk?
Náš mozek je každý den bombardován spoustou informací. Neumí zpracovat 100% informací, které dostane. Některé věci uvidíme/uslyšíme, proletí nám hlavou a zase zmizí, aniž bychom je nějak vnímali nebo si je zapamatovali.
Spousta věcí, které nám jen tak proletí hlavou, jsou ty, které máme zautomatizované. Vnímáte u čištění zubů, který zub právě čistíte? Vzali jste si někdy ráno kartáček do ruky a přemýšleli o tom, zda si začnete čistit nejprve levou nebo pravou polovinu vašeho chrupu? Čištění zubů je věc, kterou si většina z nás z automatizovala natolik, že u ní přemýšlíme o úplně jiných věcech.
Naše tělo funguje ve spoustě případů na tzv. autopilota. Automaticky provádí věci bez našeho vědomí – rostou nám vlasy, trávíme potravu, nutí nás jít spát, když jsme unaveni a některé věci v našem těle jsou podníceny právě na základě vnějších podnětů. Toho můžeme využít v náš prospěch.
Nejprve ale musíme rozeznat, jaké věci v našem životě máme natolik zautomatizované, že je provádíme bez našeho vědomí. A pokud to zjistíte, možná se budete sami divit, jaké činnosti to jsou. Nejlepší způsob, jak si automatické věci uvědomit je, říct danou činnost nahlas. Ze začátku si sice můžete připadat směšně, ale díky tomu si danou činnosti opravdu připustíte.
Například:
Už posedmé otvírám dveře ledničky a jen tak se do ní dívám. Zavřu dveře ledničky a pokračuju dál v přemýšlení.
Asi tak nějak bych popsala typický večer mého přítele. Občas si z ní něco uzobne a občas se do ní podívá jako by se díval do ní místo televize.
Dalším příkladem může být:
Vystoupil jsem v podzemní garáži. Přivolávám si výtah. Vyjíždím do druhého patra. Uvědomuju si, že bych mohl jít po schodech, protože to není tak vysoko.
Pokud si své všechny své návyky a zlozvyky uvědomíte, je to první krok k tomu s nimi něco udělat.
Všechny tyto návyky a zlozvyky se sepište pod sebe ohodnoťte je od -10 (zlozvyk, který mi opravdu vadí) až 10 (zvyk, který je pro mě velmi prospěšný). Pokud nějakému zvyku dáte více než 8 bodů, oceňte se za to, že ho děláte - teď a tady. Pokud je nepřestanete provádět, pak se krok po kroku posouváte k identitě, kterou chcete mít. Naopak pokud jste nějakému svému zlozvyku přidělili větší číslo než 8, pak je to zlozvyk, na kterém byste měli zapracovat, protože, pokud se ho zbavíte, pak se kvalita vašeho života pravděpodobně výrazně zlepší.
Ke každému návyku/zlozvyku si navíc napište podnět, který k němu vede. Například, když mě šéf rozčílí, tak vytáhnu ze šuplíku čokoládu a sním ji. Nebo když sedím o víkendu doma a nudím se, tak si upeču koláč nebo si zajdu s kamarádkou na zákusek. Každé úterý a čtvrtek po práci si zajdu na lekci TRX.
Zkuste se soustředit i na to, co říkáte. Často si neuvědomujeme, že lidem v okolí automaticky odpovídáme, nebo reagujeme. Například váš partner si pořád stěžuje, že došlo mléko, že v předsíni něco zapáchá, že okna jsou špinavá, a třeba vaší automatickou odpovědí může být:
Promiň, ale mám toho teď moc v práci. Jé, já to uklidím o víkendu.
Místo toho, byste byli asertivnější a řekli, tak s tím něco můžeme udělat.
Nebo vás váš šéf kárá často za to, že vaše práce není dostatečná, že nestíháte termíny? A vy vždy odpovíte:
Ale já se snažím.
Ruku na srdce. Věnujete své práce opravdu veškerou energii, nebo vaše soustředění není dostatečné a vy se často přistihnete, že brouzdáte sociálními sítěmi nebo jste jen pohodlná, abyste práci udělali opravdu pečlivě? Každý možná má své nedostatky. Nikdo není perfektní, ale je dobré si je uvědomit a něco s nimi udělat.
Dále se zkuste zamyslet nad skutečným podnětem, který vás k dané činnosti vede. Dojídáte se po večeři sladkostmi, oříšky nebo brambůrky? Je to tím, že máte hlad a pravděpodobně nedostatečně velkou večeři? Je to nudou? Nebaví vás pořady v televizi a snažíte se nějak zabavit? Není to náhodou nedostatkem pozornosti? Nejraději byste se místo sledování TV večer sedli a povídali, co jste ten den zažili? Nebo je to stresem a nespokojeností? Raději zajím své pocity, než abych je musel(a) řešit? Pokud u návyky uvedete skutečný podnět, který vás k němu vede, budete mít větší šanci s tím něco dělat.
Nevíte, co vás k jednání vede? Zkuste malý trik. Udělejte si kartičky a připevněte k nim propisku. Na kartičku si napište: Kolik je hodin? Kde se nacházím? Jak se teď cítím? Co se mi honí hlavou? Pokaždé, když uděláte svůj zlozvyk, vyplňte kartičku. Občas na to zapomenete, občas nebudete mít kartičky po ruce, ale z těch sepsaných budete moct snadněji odhadnout, co vás ke zlozvyku vede a budete se moct na tuto situaci příště lépe připravit.
Úkol
Sepište si seznam návyků, které provádíte. Každý ohodnoťte od -10 (zlozvyk, který mi vadí) do 10 (návyk, který je velmi prospěšný) a připište k němu skutečný podnět, který k němu vede.